27. 05. 2009 - Varanasi

27. 05. 2009 Vstavame pred patou a tuk tukem jedeme do Gayi. Domnivame se, ze odsud pojedou autobusy do Varanasi. Ale z nejakeho zahadneho duvodu zadne autobusy do Varanasi nejedou. Pry jenom vlak. Jdeme na vlakac, ptame se na vlaky do Varanasi. Pan nekam vola a pak predava informaci. Ve 12.30. To je hruza, co tady budeme 6 hodin delat? Jdeme si koupit listky. Vsude jsou davy Indu, vsichni kupuji jizdenky nekam. Predstava zarazeni se do jedne z mnoha front je vic nez hruzna. A taky se porad nemuzeme smirit s tim, ze to jede az po poledni. Zacina overovaci akce, Peta se dere k jinemu informacnimu okynku a tam mu rikaji, ze vlak jede v 7.40, coz je za 10 minut. Z nastupiste c. 1. Hazime na zada batohy a bezime. Ale vlak nikde. Ptame se pracovniku na perone. Pry mame jit na nastupiste 4 nebo 5. A zase bezime. Jsme zpoceni jako cunata. Nastupiste 4 - prazdny vlak, ktery ocividne nikam nejdede. Nastupiste 5 - nic. Snazime se ptat lidi okolo, ale nikdo nic nevi. A pak zase prichazi nejaky dobrak s radou. Nastupiste c. 1. Jsem z toho uplne na nervy, ale bezim. Do stanice na jednicku prijizdi vlak. Lide zacinaji naskakovat a my mezi nimi. Ptame se, jestli Varanasi, a oni indicky, zleva doprava, kyvaji. Volime vagon, mame docela stesti, je poloprazdny. Vlak se rozjizdi, my nemame listky, tak se modlime, ze to nejak dopadne, ale hlavne, ze vlak opravdu smeruje do Varanasi. Anabaze s pruvodcimi byla zajimava. Neumeli anglicky, a tak si vzali k ruce Inda, ktery prekladal. Snazili jsme se vysvetlit, ze jsme si proste nemohli a nestihli koupit listky, ale ze si je samozrejme koupime ted u pruvodcich. No, zas az tak velky problem to nebyl, ale stalo to nejake rupky navic. V Indii se proste do vlaku bez listku nenastupuje. Pruvodci nam nauctoval 250 rupek jizdne (celkem) plus 500 rupek pokutu. Snazili jsme se to ukecat, ale pruvodci byli nekompromisni. Popravde receno mi to bylo dost jedno. Hlavne ze jsme jeli spravnym smerem a jeli jsme ted. Pozdeji jsme se dovedeli, ze tento vlak jsme stihli jen diky jeho 5 - ti hodinovemu zpozdeni. Cesta byla hodne pohodova. Po dvanacte jsme dorazili do Varanasi. Hned jeste na perone nas tam zlanaril nejaky tuktukar a my jsme se ani nebranili. Byl slusny, nechtel moc a hlavne v tom silenem vedru se nam nechtelo nic resit. Chteli jsme zavezt do guesthousu vybraneho podle pruvodce, okamzite nam vsak byl doporucen hotel jiny a my jsme souhlasili. Horko z nas udelalo ovecky (beee, beee), ale je to v podstate jedno. Pokoj byl slusny, cisty, s balkonkem a cistou koupelnou, s vetrakem a televizi, to vse za 300 rupek. Brali jsme to vsema deseti. Ted jiz ve Varanasi neni sezona, je moc vedro a vsichni turisti jsou pryc. Uvedomili jsme si, jak nam to vyhovuje, kdyz jsme vyrazili do ulic. Jak popsat Varanasi? Asi tak, ze kdo tu nebyl, nepochopi, nepredstavi si, ani neuveri. Je to pro Indy snad to nejposvatnejsi misto. Proteka tudy Ganga, na jejichz brezich se odehrava normalni zivot, ritualy, ceremonie, paleni mrtvych. Na zapad od Gangy je stare mesto tvorene spleti ulicek, kde najdete spoustu obchudku a nespocet hinduistickych templu.  Ztratit se v nich trva asi 2 minuty. Vyhodou ale je, ze clovek vzdy najde nebo se zepta na cestu k rece a opet je schopen se orientovat. Mista na brehu Gangy se nazyvaji ghaty. Jsou to v podstate schody vedouci do reky, kde probihaji veskere ritualy jako puja, kdy lide obetuji rece kvetiny a svicku v misce. Moc pekna podivana v noci na svetelkujici reku. V tomto obdobi sucha ma Ganga malo vody. V cervenci je ale reka o nekolik metru vyssi, saha az ke ghatum a schody jsou pod vodou. Dalsim obradem je tzv. Ganga Aarti, kdy nekolik Indu provadi uctivajici ritualy s ohnem, kourem, zvoni na zvony, hraje muzika, zpiva se (video, video 2). Kolem chodi svati muzove Sadhuove, koupit lze i vselijake pochutiny, vsude pobihaji deti a neco prodavaji. Je az neskutecne, jak jsou ti prcci samostatni. Castokrat si uvedomuji, jak sestilete deti maji vyrazy, tvare a chovani dospelych. v Ganze se vedle lidi koupou kravy a psi, u brehu jsou hromady odpadku, lide predevsim chlapi, moci uplne kdekoli, je tu trochu smrad. Pere se tu pradlo, primo v rece jsou na to jiz nachystane kameny. Indka prichazi, zouva si boty, umyva si nohy, oblicej a pije posvatnou vodu. Proste: Ganga je svata.
Foto - opravar lodi s vrtackou na provazkovy pohon
Foto - hlinene nadobi na jedno pouziti je tu stale velmi rozsirene
Foto - traffic jam
Foto - Manikarnika ghat - hlavni palici ghat, vaha na drevo, ulicka za ghatem

28.05.2009 Varanasi je nadherne. Nevim, jestli je to tim, ze to vidim ocima, ktere uz jsou 3 mesic v Indii. Neskutecne me to fascinuje. Ta atmosfera, ta vyjimecnost. Varanasi je take vyznamnym centrem hedvabi. Brouzdame ulickami, nahlizime do dilen, kde se hedvabi vysiva. Je tu spousta obchudku s latkami a sari, kterym se ale vyhybame velkym obloukem. Je vysilujici stale dokola vysvetlovat, ze nic nechceme. Jdeme navstivit vyznamny hinduistikcy chram Vishwanath. Je to ale komplikovanejsi, nez jsme mysleli. Tlacici se davy Indu, kravy, lide na kolech. Navic se dovnitr nesmi s vecmi. A tak Peta jde a ja cekam v jedne z ulicek. Je to docela maso. Peta se vraci s neporizenou. Jako nehind tam pry nesmi, zenskych se to pry ale netyka. Nevim, ale tuhle atrakci proste vzdavam. Na hinduisticke masovky opravdu nemam nervy. Jdeme smerem ke Ganze prichazime ke spalovacimu ghatu, vsude je spousta dreva. Zrovna kolem nas pronesli mrtveho na bambusovych nositkach zabaleneho v barevne latce. Jsme v hlavnim spalovacim ghatu Manikarnika. Trochu me tady dochazi dech, je to opravdu sila. Mrtve telo se nejdrive na nositkach zanese do reky, kde se na chvili ponori, aby byla ocistena duse a mohla odejit primo do nebe. Zatimco telo lezi na brehu, pribuzni a rodina nakupuji drevo (je potreba cca 330 kg) a pripravuje se vatra, na kterou je mrtve telo polozeno. V chramu zasvecenemu Shivovi se zapali slama a tou se pak podpali hranice. Ohen v chramu uz hori nekolik tisic let. Paleni trva asi 3 hodiny, rodina a pribuzni jsou pritomni. Vyjimkou jsou zeny, ktere se spalovani ucastnit nemohou. Jednim duvodem je slabsi povaha zen pri techto obradech, druhym duvodem je to, ze zeny casto skakali do ohnu, pokud mrtvy byl napr. jejich manzel. To, co zbyde z nespaleneho tela (u muzu prsa, u zen panev), konci v Ganze. Ve Varanasi se spali kolem 100 mrtvych denne. Hinduiste maji 5 vyjimek, kdy se tela nesmi palit. Jedna se o deti mladsi 10 let (nemaji jeste spatnou karmu), svate muze (ocistili se behem zivota), tehotne zeny, lide trpici leprou (ocistili se utrpenim behem zivota) a ti, co zemreli po ustknuti hadem (smrt svatym elementem - Siva ma hada kolem krku). Ve vetsine techto pripadu se telo zatizi kamenem a za zpevu modliteb se vhodi do Gangy. Spalovani tel ve Varanasi povazuji Indove za velmi dulezite, jsou sem prepravovani mrtvi z ruznych mist Indie. Videt to vse na vlastni oci je hodne silny zazitek. A hlavne nezapomenutelny. Jakoby clovek dohledl na vlastni konec. Zatimco u nas je smrt schovana za zdmi nemocnic a hrbitovu, tady je to uplne prirozena vec, ktere vsichni prihlizeji, vcetne malych deti pobihajicich okolo... 
Z dnesniho dopoledne mame spoustu zazitku, vubec nechapu, ze uz je tolik hodin. Cas tady leti jako voda. Vecer travime opet na brezich Gangy. Kupujeme si kyticky se svickou od mistnich deti a poustime lodicky na reku. Jsme v Dasaswamedh ghatu, kde se kona Ganga Aarti. Kupujeme si mista na lodce a vse pozorujeme z reky, krasna podivana. Varanasi mi pripada jako velke vicepatrove jeviste, kde se odehrava nikdy nekoncici predstaveni "Kolobeh zivota".
Foto - dvere do 13 komnaty 
Foto - opravar lodi

29.05.2009 Dnes musime splnit dalsi misy. Odeslat balik s darky do CR. Protoze uz vse zname z drivejska, peclive se pripravujeme. Balime veci do krabice, delame seznam vseho, co je uvnitr. To je pak nutne vyplnit na poste do formulare. Bereme si riksu a jedeme na hlavni postu. Naproti poste nam jeste pan bali krabici do jejich povinne latky na baliky, jeste pecete pres svy a vse je pripraveno. I na poste jsou na nas mili. Berou nas bokem a pomahaji nam vyplnit formular. Pak si za tuto dobrovolnou ochotu nauctuji 100 rupek do kapsicky. Ale pohoda, alespon jsme se nemuseli nikde tlacit ve fronte. Obedvame v jedne z mistnich jidelen. Dvakrat jsme si dali jidlo na hotelu, ale neni to ono. Je to proste varene pro turisty, nepalive, priprava hodne dlouho trva. Nejlepsi je proste jist s mistnimi. Oni jsou radi, ze "bilym" chutna to co jim, jsou z nas vzdy nadseni, jidlo je dobre a cerstve a vse je neskutecne levne. To me opravdu bavi :-) Vecer se jeste jdeme projet po Ganze na lodce, ktere na brehu Gangy nabizeji na kazdem kroku.
Foto - podvecerni ruch, Indicti turisti nas zdravi - v tuto dobu je jich tu hodne, protoze tu nejsou zahranicni a ceny jsou nizsi
Foto - cast ghatu se casem propadla do zeme a poslouzila jako zaklad pro neco noveho
Foto - stmiva se nad Varanasi a Gangou

30.05.2009 Vstavame ve 4.15, abychom stihli vychod slunce na Ganze. Jiz ze vcerejska mame domluvenou lodicku. Ranni plavba po Ganze je krasna. Slunicko vychazi a osvetluje architekturu na brehu. Kazdy ghat ma sve jmeno a vetsinou ho nechal vystavet nejaky maharadza ci panovnik. Ghaty jsou take ruzne rozdeleny (video). Hlavni ghat, ke kteremu usti hlavni pristupova cesta z mesta, ghat pro koupani, ghat pro prani (o kousek dal se pali), ghat pro paleni tel, muslimsky ghat aj. Kdyz uz j nase plavba temer u konce, skaceme do vody, abychom Gangu preplavali. Voda je jako kafe. Myslim tim tepla jako kafe. Na to co se vse reku, nez do Varanasi dotece, potka je i celkem cista. Carku si muze udelat jen Peta, ktery reku opravdu preplaval. Ja jsem to po nekolika desitkach metru vzdala. V Indii totiz neni pripustne, aby se zeny vysvlekaly z obleceni na verejnych mistech. Pokud se koupou, koupou se v sari. A tak ani ja jsem je nemohla pohorsovat. Musela jsem do reky v tricku i kalhotach a ve vsem tomto obleceni se opravdu plavat neda. Koupel to byla ale stejne uzasna. Mokre obleceni me chladilo jeste celou cestu do hotelu. Dnesni den jsme travili relaxacne. Cetli jsme si, odpoledne jsme chvili brouzdali ulickami a vecer se sli rozloucit s nocnim Varanasi. Zitra vecer totiz odjizdime.
Foto - Indicti turiste,kterych je tu v teto dobe nejvice. 
Foto - vyrobce a prodavac jogurtu (vytecna zalezitost - mame recept)
Foto - ranni pradlo. (video) Kazde rano se u brehu pere pradlo. A to i pradlo z guesthousu. Ghaty se pak zabarvi rozprostrenym vypranym pradlem, ktere na slunicku temer okmzite (z vlastni zkusenosti - vyperete a za 20 minut je to suche). Vyprana sari se susi na brehu. Devcata nesou domu vyprane pradlo. 
Foto - rano u templu
Foto - sadhu
Foto - pres den se odpadky hazeji na ulici zhruba do jednoho mista. Na totez misto se navecer vysypou i odpadkove kose. Indove ale s odpadky rozhodne daleko chodit nehodlaji a tak jsou tyto kratkodobe skladky na kazdem kroku. Pres noc se do toho pusti kravy a psi a co zbude se rano smete a odveze. Pokud nejsou popelnice, tak tohle je asi nejlepsi zpusob.
Foto - sezona lici a manga. Udelali jsme maximum pro to, abychom se toho uzasneho ovoce prezrali.
Foto - zdobny Hindu Temple v ulicich
Foto - sjednavani obchodu v kramku s hedvabim, vecerni trh s hedvabim
Foto - zeleninovy trh ve starem meste
Foto - Nepalsky chram na brehu Gangy, u vchodu, posvatna krava, vyrezavane dvere, drevorezby ve zdi

Následující příspěvek

31. 05. 2009 - Malajsie - Kuala Lumpur

Předchozí příspěvek

21. 05. 2009 - Bodghaya